|
|
Bezdomovectví a umírání
Vondruška, Ondřej ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce přináší osobní zkušenost lidí bez domova, kterým zemřel při jejich životě na ulici někdo blízký. Seznamuje nás se způsoby jejich života na ulici, se vztahem k jejich blízkým a okolnostmi jejich úmrtí. Zamýšlí se nad tím, co se v jejich životě po smrti jejich blízkého změnilo a zdali měli jejich blízcí možnost si před smrtí urovnat své vztahy, uspořádat věci a splnit si přání. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se bezdomovectví a pojmy týkající se umírání. Praktická část obsahuje přepisy rozhovorů s lidmi bez domova, kteří se do této situace dostali. V závěrečné části analyzuje rozhovory. Shrnuje, že lidé bez domova neměli možnost si před smrtí uspořádat své náležitosti, a to z důvodů, že jejich úmrtí bylo rychlé a neočekávané. Bránila jim v tom jejich sociální situace a nebyla jim známá žádná dostupná služba. Z rozhovorů vyplývá, že projevili přání setkat se se svými blízkými a pokusit se s nimi urovnat vztahy, což však nestihli. Partnerka ani kamarádi neměli možnost se rozloučit na pohřbu a ani se jim nepodařilo zjistit, zda a jak rozloučení proběhlo. U pozůstalých zůstali nezodpovězené otázky: Mohla jsem něco udělat, abych úmrtí odvrátila? Měla jsem trvat na zjištění důvodu úmrtí?
|
|
|
Mediální reprezentace sexuálního a genderově podmíněného násilí v České republice z pohledu přeživších i nezúčastněných
Machatová, Karolína ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální zobrazení sexuálního a genderově podmíněného násilí českými mainstreamovými zpravodajskými médii z pohledu lidí s různými zkušenostmi a přístupy k sexuálnímu násilí (přeživší, blízcí přeživších, lidé bez přímé či přenesené zkušenosti, ale k tématu citliví, a lidé skeptičtí či s neutrálně-negativním postojem k zobrazování sexuálního násilí jako tématu). Teoretickým rámcem této práce je genderová teorie a její pohled na média, spolu s přístupem kulturálních studií, resp. interpretativních komunit. Výzkum je koncipován jako kvalitativní, vycházející z postupů zakotvené teorie, kdy se za pomoci otevřeného a axiálního kódování analyzuje, jak lidé se čtyřmi různými zkušenostmi či přístupy k sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí vnímají způsob, jakým česká média zobrazují téma sexuálního násilí. Jak sami tento způsob hodnotí, jaké pocity to v nich vyvolává a jaké případné změny v tomto směru navrhují. V souladu s technikou vignette rovněž sami s konkrétními příklady mediálních obsahů na téma sexuálního násilí pracují a vyjadřují konkrétní změny a úpravy. Celkem se prostřednictvím kódování a techniky vignette podařilo identifikovat čtyři hlavní problematické jevy, související s českým mediálním zobrazováním sexuálního násilí - nevhodné zobrazování obětí a...
|
|
|
Rozloučení se s umírajícím jako významný rituál v životě pozůstalých
JINDROVÁ, Renata
Bakalářská práce je teoretickou analýzou procesu rozloučení se s umírajícím / zemřelým a jeho vlivu na pozůstalé. V úvodu popisuje proces umírání a smrti z pohledu historie a z pohledu současnosti. V následující kapitole jsou popsány základní formy rozloučení, jak je můžeme chápat v kontextu smrti a umírání. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým formám paliativní péče a umírání v ústavní a v domácí péči. Následně pak práce pojednává o smrti samotné, jejím vlivu na pozůstalé a procesu truchlení. V závěrečné části jsou popsány možnosti sociální práce a poradenství jak pro umírající, tak i pro pozůstalé.
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Přístup ke smrti a sociální práce s umírajícími a jejich rodinami
VIKTOROVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá fenomény smrti a umírání, které jsou vymezeny v první kapitole. Dále porovnává přístup ke smrti v minulosti s přístupem ke smrti v dnešní době. Popisuje podobu umírání, pohřební zvyky a rituály v minulosti a pojetí smrti v dnešní době. Poslední kapitola se věnuje sociální práci s umírajícími a jejich rodinami a slouží tak jako inspirace pro práci s touto cílovou skupinou.
|
|
|
Kvalita života u pacientů přeživších otravu metanolem během tzv. metanolové kauzy v ČR
Nedělová, Barbara ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Uvedení do problému: Na podzim roku 2012 proběhla na území České republiky metanolová kauza. Desítky lidí v rámci této kauzy podlehly na otravu, přeživší metanolovou otravu postihly trvalé následky v podobě ztráty zraku či poruchy centrálního nervového systému. Tyto problémy se promítly do životů přeživších a ovlivnili kvalitu života. Cíle: Cílem diplomové práce bude analyzovat změny kvality života u přeživších pacientů po metanolové otravě, která proběhla v rámci rozsáhlé aféry v roce 2012-2013, kdy došlo k mnoha desítkám otrav. Soubor a metody: Soubor tvořilo 47 pacientů, z toho 40 mužů a 7 žen, z deseti krajů České republiky, kteří přežili otravu metanolem v letech 2012-2013. Při rozdělení pohlaví nebyly signifikantní rozdíly, proto data žen a mužů byly vyhodnoceny dohromady. Pro účely výzkumného šetření byl zvolen standardizovaný dotazník WHOQOL-100, který byl následně zpracován v programu MS Excel. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že došlo ke zhoršení kvality života po metanolové aféře. Pacientu uvedli, že největší problémy zaznamenaly v oblasti Financí; Pohyblivosti; Energie a únava; Spánek a odpočinek; Vnímání těla a vzhledu; Každodenní činnosti. Nejvyšší hodnoty zaznamenaly oblasti Prožívání; Myšlení, učení, paměť a soustředění. Závěrem lze říci, že položky s nízkou hodnotou jsou...
|
|
|
Péče o přeživší holokaust a její specifika
Pončová, Radka ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce s názvem Péče o přeživší holokaust a její specifika je strukturována do teoretické a praktické části. Teoretická část vychází z předpokladu, že specifika péče o přeživší vycházejí ze tří zdrojů - traumatu holokaustu, seniorského věku přeživších a judaismu. Tato část práce se tedy věnuje aspektům holokaustu a jeho dopadům na psychiku přeživších obětí, zejména ve smyslu posttraumatické stresové poruchy, ale i následkům pro další generaci, děti přeživších Židů. Dále je zde věnována pozornost židovství a životě v komunitě, systému specializované péče o přeživší, se zaměřením na služby sociální a psychologické. Navazuje kapitola věnovaná vymezení odlišností v této péči a zároveň identifikaci potřeb seniorů. Pro druhou část práce, zaměřenou prakticky, byl zvolen kvalitativní výzkum metodou rozhovorů vedených s odborníky, kteří pracují s cílovou skupinou přeživších. Z polostrukturovaných rozhovorů vyplývá, že přeživší jsou skupina klientů, kteří mají potřeby částečně odlišné od běžné seniorské populace a v péči o ně tedy odborníci většinou uskutečňují přístup, který na tyto potřeby reaguje. Není však možné paušalizovat, stejně jako každý senior bez traumatizujícího zážitku holokaustu potřebuje individuální přístup, je také nutné takto přistupovat k seniorovi přeživšímu. Určité aspekty péče...
|
|
|
Poslední věci člověka - etické aspekty pohřbívání
HEJDUKOVÁ, Petra
Práce se zabývá posledními věcmi člověka, od umírání, přes strach ze smrti, pohřeb a rituály spojené s pohřbem, až po nároky, které jsou kladeny na pohřební služby. Práce není zaměřena pouze na samotné umírající a jeho prožívání posledního období života, ale velká pozornost je v práci věnována pozůstalým, především v kontextu truchlení, vyrovnávání se se ztrátou a poradenství pro pozůstalé. V diplomové práci je poskytnut prostor pro všechna různá témata, která se týkají posledních věcí člověka - samotnému pohřbu, hřbitovům a pohřebním službám, které úzce spolupracují s pozůstalými, kteří přicházejí sjednat pohřeb. Shrnuje zákonné předpisy, kodexy a nařízení, kterých musí pohřební služby za každých okolností dbát. Zmiňuje také roli hrobníka a funkci poradenství pro pozůstalé.
|
|
|
Umírání a smrt v práci všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Umírání je proces, který se skládá ze tří na sebe navazujících období. Začíná obdobím před umíráním, pokračuje umíráním a končí obdobím po smrti. Tato období mají svá specifika a všeobecné sestry musejí zvládnout péči o člověka, který jednotlivými obdobími umírání prochází, a vnímat ho jako holistickou, neboli celistvou bytost s biologickými, psychologickými, sociálními a spirituálními potřebami, jež musejí být také uspokojovány. I v období po smrti má zemřelý pacient právo na důstojné zacházení s úctou a respektem. Ve všech těchto obdobích je důležitým článkem komunikace, a to jak s umírajícím pacientem, tak s jeho rodinou, a po jeho smrti s pozůstalými. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají péči o umírajícího všeobecné sestry v nemocničním zařízení a jak všeobecné sestry pečují o mrtvé tělo. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak vnímají umírání všeobecné sestry? Jaké jsou překážky ze strany všeobecných sester v komunikaci s pozůstalými? Jakým způsobem pečují všeobecné sestry o mrtvé tělo? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že všeobecné sestry jsou s umíráním a smrtí vyrovnané, ale i tak vidí péči o umírajícího jako nelehkou. Všeobecné sestry uspokojují umírajícímu pacientovi potřeby biologické, psychologické i sociální, ale znepokojujícím zjištěním je, že potřeby spirituální nikoliv. Do péče o umírajícího zahrnují i komunikaci s rodinou, které se snaží splnit všechna přání a potřeby. V komunikaci s umírajícím pacientem, ale nevyužívají všeobecné sestry dotek a naslouchání a nezmiňují ani stadia dle Elisabeth Kübler - Rossové. Jako překážky v komunikaci s pozůstalými vidí všeobecné sestry nedostatek vhodných prostor a času pro rozhovor s nimi. Z výzkumu dále vyplynulo, že kromě tiskopisu "Informace pro pozůstalé", kde je uvedeno vše okolo vyřizování pohřbu a telefonní číslo na sociální pracovnici nemocnice, všeobecné sestry neinformují a ani nemají znalosti týkající se doprovázení pozůstalých. O mrtvé tělo pečují všeobecné sestry podle standardu nemocnice důstojně a se vší úctou. Péči provádí na samostatném pokoji, při nedostatku místa použijí zástěnu k uchránění těla zemřelého od pohledů ostatních pacientů. Pozůstalí mají možnost posledního rozloučení se zemřelým na tomto pokoji. Zvláštní místnost určenou pouze pro tyto účely nemocnice nemá. Dalším výsledkem, který z výzkumu vyplynul je, že více než polovina respondentů se v oblasti umírání a smrti nijak dále nevzdělává. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma umírání a smrt se zaměřením na stadia dle Elisabeth Kübler Rossové, spirituální potřeby umírajícího pacienta, způsoby komunikace s umírajícím pacientem a doprovázení pozůstalých. Tiskopis "Informace pro pozůstalé" bude doplněn o informace, které mohou pozůstalým pomoci vyrovnat se se zátěžovou situací, v níž se nachází. Ostatní zjištěné skutečnosti, které se týkají nedostatku prostor, času či personálu respondenti ovlivnit nemohou, ale mohl by je zajisté ovlivnit management nemocnice.
|
|
|
Holistický přístup k pozůstalým při náhlém úmrtí z pohledu všeobecné sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby
GUTOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá holistickým přístupem ošetřovatelského personálu záchranné služby při poskytování psychosociální podpory a krizové komunikace pozůstalým nebo přímým účastníkům při náhlém úmrtí z pohledu sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby. Cílem diplomové práce bylo 1. Zjistit, s jakými problémy se setkává ošetřovatelský personál při kontaktu s pozůstalými při náhlém úmrtí blízké osoby. 2. Zjistit, jak jsou sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby připraveny na komunikaci s pozůstalými.
|
host ::
RSS.